Karákoram – Libor Uher, Radek Jaroš a Petr Mašek. Zatímco v Čechám panuje vedro k zalknutí, tato trojice se probíjí sněhem a ledem v pákistánském pohoří Karákoram a míří na vrcholy hor Gašerbrum I a Gašerbrum II.

V pátek dorazili horolezci do výškového tábora C2. Tempo museli nasadit poměrně vysoké – dobré počasí nepočká. Již den nato tudíž již rozbíjeli stan v C3 ve výšce 6 950 m n. m.! Ambiciózní plán na výstavbu tábora C4 v 7 400 metrech ale zhatilo prudce se zhoršující počasí.
V neděli ráno se chlapi rozhodli pokusit konečně ztéct vrchol. Vstávali v půl čtvrté a před šestou již „v plné polní“ šlapali sněhem.
Jenže příroda byla silnější člověka. „Celé se to nějak nepovedlo, hlavně se netrefilo počasí, bylo sice azuro, sem tam nějaký mrak, ale foukalo asi 50 km za hod a to je celkem dost, navíc vítr zesiloval. Teď tam fičí asi kolem stovky, a to se fakt už skoro nedá přežít,“ popsal situaci jeden ze členů expedice, Libor Uher.
Nezbývalo tedy, než sestoupit zpátky do tábora C3, kde trojice postavila jeden trojmístný stan. A chystat se na další útok…
Ten borci naplánovali na pondělí. Libor Uher ale začal trpět žaludečními problémy a o chvíli později se podobně mizerně začal cítit také Boleslavák Petr Mašek. V takém stavu by asi horský masiv nepokořili.
Dále tedy pokračoval Radek Jaroš sám! Zatímco Libor s Petrem odpočívali ve stanu, zápasil
s vichřicí. Přesto se mu podařilo dobýt výškový tábor C4 ve výšce 7 400 m n. m.
Rozhodl se ale více neriskovat a sestoupit o 400 metrů níže za kamarády. Společně pak rozhodli o sestupu do základního tábora, kde nyní odpočívají.
„Je dobře, že jsme to ve zdraví přežili a aklimatizační noc v C3 nám určitě pomohla. Příště se snad budeme trápit méně s výškou. Snad i počasí vyjde lépe než teď. Podle americké předpovědi to má být kolem 17. července,“ říká Libor Uher.
Osudy výpravy samozřejmě nadále bedlivě sledujeme.