Mladá Boleslav, Tibet/ Sen o zdolání nejvyšší hory světa Mount Everestu se boleslavskému horolezci Petru Maškovi rozplynul. Byly to okamžiky, kdy doslova tuhla krev v žilách.

Petr Mašek společně s kolegou Liborem Uhrem z expedice K & K Pneu Annapurna Everest byli od vrcholu vzdáleni jen 548 metrů. Přes obrovskou vnitřní touhu dosažení cíle svůj boj vzdali. Rozhodujícím faktorem byla, dá se říci, banalita – zip.

Ve středu se Boleslavskému deníku opět přihlásil Petr Mašek, který hlásil nepřízeň počasí. „Začalo zde hustě sněžit, je velmi špatná viditelnost. Před několika dny bylo vrcholové počasí. O to jsme ale přišli tím, že jsme čekali na kanadskou expedici, se kterou jsme se spojili,“ uvedl Mašek.

Kanadská expedice, která navíc používala kyslík, nebyla dle slov expedice K & K Pneu Annapurna Everest zrovna velkým přínosem a pomocnou rukou.
Horolezci se nakonec dostali až do tábora C3 v 8300 metrech nad mořem. Zde čekali na verdikt počasí.

„Okolo půlnoci vysvitla naděje. Roztrhala se oblačnost a byl vidět měsíc. Začali jsme vařit čaj do termosek a připravovat se na útok,“ popisuje expedice.

Napřed vyrazil Petr Mašek. V tom však přišla další potíž. Jeho kolegovi se zasekl zip u výškových bot, který vede až pod koleno. Celou hodinu se pokoušel dát zip dohromady, ale marně.

„Člověk se už neubrání určité pověrčivosti. Začne v tomto případě hledat určitá znamení, že mu prostě není souzeno po všech těch útrapách s vízy, nemocemi, špatným počasím, vykradením depozitu, špatné spolupráci s Kanaďany, dosáhnout na vrchol Mount Everestu,“ řekli horolezci.

Petr Mašek s Liborem Uhrem tedy nakonec zůstali v táboře. V té chvíli ale opět začalo hustě sněžit. Kdo ví, zda zaseknutý zip nebyl skutečně varováním před výstupem v noci a navíc s hustým sněžením.

Bylo rozhodnuto. Chlapi si řekli: „Končíme. V sedm ráno sestupujeme!“
Dva horolezci z původně pětičlenné expedice K & K Pneu Annapurna Everest pobrali v táboře C3 to, co unesli a vydali se na obtížný sestup s úseky, kde se dá jít například jen s pomocí cepínů. „Kanaďané si vzali kyslík a pokračovali dál. Těžko říci, kam se jim podaří dostat a hlavně zda budou mít dobré počasí pro sestup,“ řekl Libor Uher.

Výprava podle včerejšího telefonátu s Petrem Maškem v pořádku dorazila do tábora ABC (6 400 m n. m.). Horolezci jsou však naprosto vyčerpaní a dá se říci, že si sáhli na dno. „Únava je veliká, i když člověk nic nedělá. Dnes budeme odpočívat. Pustíme si i něco veselého na DVD na zvednutí nálady,“ podotkl boleslavský horolezec.

Po jednodenním odpočinku v ABC sestoupí dvojice do základního tábora (base campu) pětadvacetikilometrovou cestou po ledovci.
Pokud se jim podaří včas dorazit do Káthmándú a sehnat místo v letadle, dorazí zpět domů kolem 13. července.

„Omlouváme se všem, bojovali jsme až do poslední chvíle. Posíláme pozdravy domů. Je nám to moc líto,“ podotkli Petr Mašek s Liborem Uhrem.

Přestože výprava vrcholu nejvyšší hory světa Mount Everestu nedosáhla, slaví velký úspěch. Oba dva členové expedice překonali svůj osobní rekord. Ani jeden z nich totiž ještě nebivakoval ve výšce necelých 8400 metrů nad mořem.