Už posedmé se zítra návštěvníkům lesoparku Štěpánka naskytne zvláštní pohled na skupinku „šílenců“, běhajících stále dokola. Mladoboleslavský čtyřiadvacetihodinový závod je totiž opět tady. Ředitelka závodu, Monika Mašková, prozradila v rozhovoru zajímavé perličky nejen ze zákulisí příprav.

Pojďme začít od začátku, čtyřiadvacítka se letos běží už posedmé, proč vlastně? Kdo to vymyslel?

To je asi už notoricky známá historka, vymyslel to můj táta (horolezec Petr Mašek, pozn. red.) s kamarády, a stejně jako všechny skvělé myšlenky, i tenhle nápad se zrodil v hospodě. Původně chtěli totiž udělat čtyřiadvacetihodinovku v běhu na lyžích, ale prostě nenapadl sníh. A tak se hrozně naštvali a pak si řekli, že až bude na jaře hezky, odběhají to bez lyží.

A tak vznikl maratón, který se už tradičně koná poslední květnový víkend?

Přesně tak. Letos se tu sejdeme už po sedmé, a doufám, že tentokrát budou na startu stát jak jednotlivci, tak týmy. Samozřejmě máme už řadu přihlášených, ale stejně je to vždycky takové překvápko, zhruba 80 procent lidí se totiž přihlásí až na samotném startu, který je tradičně v pravé poledne u mostku přes Klenici u bývalé Rychty, dnes Slovenského Dvoru.

Trať zůstává stejná?

Přesně tak, osvědčené věci by se měnit neměly. Takže startuje se od zmíněného mostu a běhá se kolem altánku, kolem Koliby a zase zpátky. Ten okruh je změřený na dva kilometry, a počítají se kola.

Liší se nějak podmínky pro družstva a pro jednotlivce?

Co se týká jednotlivců, tak tady platí, že nejdelší pauza, po kterou nemusí být na trati, je dvě hodiny. U týmů je to jednodušší, tady platí, že po celou dobu závodu musí být někdo z členů družstva na trati.

Pokud vím, v prvních ročnících měla soutěž trochu jiný název?

Přesně tak, ale má to svůj důvod. Původně totiž bylo v názvu slovo „běh“, které jsme po dvou ročnících nahradili výrazem závod. Jde nám o to, že sice tady mají lidé možnost změřit své síly s vrcholovými sportovci, ale zároveň bychom byli rádi, aby si to prostě přišel zkusit každý, kdo má chuť. nezáleží totiž na tom, jestli budete opravdu „fest“ běhat celou dobu, nebo jestli jednou za dvě hodiny obejdete dvoukilometrový okruh…

Když jsme u toho názvu, objevila jsem v propozicích zajímavou věc. Pokud někdo umře, pojmenujete závod po něm?

To je samozřejmě jenom taková recese… Občas se stane, že někdo nedoběhne, protože se mu ozve staré zranění, hodně to bývají třeba kolena, ale to je normální na všech běžeckých akcích… Zatím pokaždé všichni závod přežili, nebojte se. Takže myslím, že zůstaneme u názvu Mladoboleslavská čtyřiadvacítka.

Opravdu se mezi závodníky najdou i chodci, nebo spíš soutěží?

Určitě tu najdete obě kategorie. Vloni se třeba zúčastnil strážník boleslavské městské policie, který s námi opravdu vydržel celých dvacet čtyři hodin, poctivě to odchodil. Byl tam tedy částečně i služebně. Dohled městské policie máme domluvený i letos, aby se závodníci v noci nebáli.

Je nějaký rozdíl oproti loňskému ročníku?

Rozdílů je hned několik, jeden z těch důležitých je třeba ten, že máme nového hlavního sponzora, takže i ceny budou malinko jiné. Každý rok nám závod startuje někdo z města, protože nás dlouhodobě podporuje, tak letos se výstřelu ze startovní pistole zhostí Dan Marek, náměstek primátora. A pokud vím, v sobotu budou úředníci z magistrátu uklízet Štěpánku. Kdo se může pochlubit, že mu před závodem vysbírá odpadky z trati primátor města, že? (smích)

A co se týká zázemí?

Samozřejmě máme opět u startu k dispozici budovu, kde jsou sprchy, místo, kde se mohou závodníci v teple vyspat, najíst, ohřát si jídlo… K dispozici bude opět masér a letos i iontový nápoj. Jelikož je v dosahu restaurace, tak pokud by snad někdo měl potřebu, je tu i tahle možnost.

Autor: Deník/Šárka Charousková